· JUDr. Daniela Kovářová
Vážení přátelé.
Řekla bych i „milí spolubojovníci“, ale trochu se bojím, abych nepřispívala k aktuální zuřivé militarizaci společenské atmosféry.
Jsem tady dneska znovu m ezi vámi, protože věřím v jedinou věc – ve svobodu. Svobodu žít posvém, svobodu podnikat, komunikovat, organizovat se, aniž by nám stát neustále diktoval pravidla, a svobodu rozhodovat si o vlastních životech a o své zemi.
Nejsem tady jen jako nestranný pozorovatel. Za stejné hodnoty bojuji každý den. Ne pouze v Senátě, ne pouze veřejnou publikační činností. I v běžném každodenním životě a v mezilidských kontaktech můžeme dávat najevo, co je nám drahé a čeho se obáváme.
Vidím to úplně stejně jako vy: už mám dost toho, jak nám bruselské regulace a přeregulovaný stát diktují, co smíme a co ne. Už dávno nejde o volný pohyb zboží a služeb, ale eurobyrokracie se nám tlačí do dalších a dalších oblastí, soukromí a našich životů. A kdyby jen to. Nás kritizuje za prkotiny, zatímco zásadní porušení právního státu v Maďarsku nebo v Polsku nechává bez povšimnutí. Protože tam protiprávně jednají ti správní, ti jejich. Už mám dost zelené drahoty, která lidem bere peníze z peněženek, a stále většího přerozdělování, které dusí naši ekonomiku.
Takhle to být nemá.
Chci stát, který lidem věří, který jim slouží, který dělá jen věci nezbytné, ne stát, který je hlídá, pokutuje a vychovává. Chci republiku, která je suverénní, kde se platí rozumnými daněmi, kde platí právo a kde má člověk právo na svůj vlastní názor bez strachu z cenzury.
Tenhle zápas neuhrajeme z pohodlí domova. Jsem s vámi na jedné lodi, sdílím stejné hodnoty, za které vytrvale stojíte, a držím vám palce. Nenechme si vzít svobodu. A on nám ji dnes někdo chce vzít už hodně neomaleně a nezakrytě.
Díky za vaši podporu a přeji hodně síly a vytrvalosti do dalších bojů.
Zdravice přednesená dne 14. listopadu 2026 v Praze na sněmu Svobodných
