Tisková
zpráva z akce, která proběhla dne 2. června 2026 v Senátu
Parlamentu ČR pod názvem Právní
a společenské důsledky samoty a osamělosti
V Zeleném
salonku Kolovratského paláce v Praze proběhl dne 2. června
2026 kulatý stůl pod záštitou Ústavně-právního výbor Senátu
Parlamentu ČR nazvaný Právní
a společenské důsledky samoty a osamělosti. Akce
se zúčastnily tři desítky odborníků z různých oblastí
profesí a oblastí společenského života i posluchači z řad
laiků.
V úvodu
položila základní otázky senátorka Daniela
Kovářová,
která akci připravila a moderovala. „Jedním z dnešních
velkých témat je samota a osamělost,“ řekla úvodem Kovářová.
„Mezi samotou a osamělostí je rozdíl, nicméně nelze nevidět,
že se Evropou šíří epidemie osamělosti, která je jedním
z rysů desocializace dnešní doby. Platí pořád ještě, že
člověk je tvor společenský? Anebo se samota stala novým
mainstreamem? Vskutku vznikl nový typ člověka, který žije online
a druhé nepotřebuje? A jak může stát pomoci, aby těch osamělých
bylo co nejméně?“ položila přítomných Kovářová ve svém
úvodním vystoupení základní otázky.
„Samota
násobí riziko kardiovaskulárních nemocí a startuje imunitní
systém k větší aktivitě, což ale vždy organismu
neprospívá. Samota má jednoznačně negativní vliv na duševní
zdraví,“ řekl přednosta Pražské psychiatrické kliniky Martin
Anders.
„Nástup samoty nastal po roce 2014 rozvojem sociálních sítí,“
dodal. Jeho zkoumání doplnil Radek
Heissler
z Národního ústavu duševního zdraví, který zpracovává
dlouhodobý výzkum samoty a osamělosti. „Deprese a úzkost
jednoznačně korelují s osamělostí, i když prožívání
samoty a osamělosti je velmi individuální,“ řekl Heissler.
„Osamělost je destruktor stejně jako kouření, obezita nebo
demence,“ řekla poslankyně prof. Helena
Válková.
„Naše zdravotnictví řeší akutní stavy, ale zapomínáme na
prevenci,“ dodala Válková. „Osamělost studujeme od 60. let
minulého stole, ale jednoduchá řešení nenacházíme,“ uvedla
socioložka Lucie
Vidovičová.
„Osamělost nejhůře nesou adolescenti a starší senioři,
zejména z nízkých sociálních skupin,“ upřesnila
Vidovičová. Její vystoupení statisticky doplnila ředitelka České
alzheimerovské společnosti Martina
Mátlová.
Ta upozornila, že stávající počet lidí s demencí se podle
současných trendů do roku 2030 zdvojnásobí. Dětská psycholožka
Lenka
Šulová
zdůraznila na druhé straně nutnost samoty a nudy pro usebrání a
inspiraci. „Dnešní Evropan nesnáší ticho,“ prohlásil
psychiatr Max
Kašparů.
„Samotu člověk potřebuje, aby slyšel své nitro,“ uzavřel
Kašparů.
V následné
bohaté diskusi, do které se zapojila i většina přítomných,
dospěli účastníci k následujícím závěrům: Osamělost
je aktuální téma, jemuž je třeba se věnovat. Stát má myslet
na ty nejpotřebnější a osamělým může pomoci v řadě
oblastí (medicína, školství, sociální péče, architektura,
legislativa apod.). Nemá nutit občany k digitální
komunikaci, avšak elektronické spojení některým samotářům
může vylepšovat život. Důležitá je identifikace těch
opuštěných, zejména sociálně vyloučených (26 %
z nízkopříjmových skupin obyvatel). Důležitá je
mezigenerační sounáležitost a solidarita se všemi, tedy i
s těmi, kteří požadují právo na samotu.
Z diskuse
u kulatého stolu bude v brzké době vydán písemný i
elektronický sborník, o který lze požádat na adrese
kovarovad@senat.cz.
Je člověk ještě tvorem společenským?
Tisková zpráva z akce, která proběhla dne 2. června 2026 v Senátu Parlamentu ČR pod názvem Právní a společenské důsledky samoty a osamělosti
V Zeleném salonku Kolovratského paláce v Praze proběhl dne 2. června 2026 kulatý stůl pod záštitou Ústavně-právního výbor Senátu Parlamentu ČR nazvaný Právní a společenské důsledky samoty a osamělosti. Akce se zúčastnily tři desítky odborníků z různých oblastí profesí a oblastí společenského života i posluchači z řad laiků.
V úvodu položila základní otázky senátorka Daniela Kovářová, která akci připravila a moderovala. „Jedním z dnešních velkých témat je samota a osamělost,“ řekla úvodem Kovářová. „Mezi samotou a osamělostí je rozdíl, nicméně nelze nevidět, že se Evropou šíří epidemie osamělosti, která je jedním z rysů desocializace dnešní doby. Platí pořád ještě, že člověk je tvor společenský? Anebo se samota stala novým mainstreamem? Vskutku vznikl nový typ člověka, který žije online a druhé nepotřebuje? A jak může stát pomoci, aby těch osamělých bylo co nejméně?“ položila přítomných Kovářová ve svém úvodním vystoupení základní otázky.
„Samota násobí riziko kardiovaskulárních nemocí a startuje imunitní systém k větší aktivitě, což ale vždy organismu neprospívá. Samota má jednoznačně negativní vliv na duševní zdraví,“ řekl přednosta Pražské psychiatrické kliniky Martin Anders. „Nástup samoty nastal po roce 2014 rozvojem sociálních sítí,“ dodal. Jeho zkoumání doplnil Radek Heissler z Národního ústavu duševního zdraví, který zpracovává dlouhodobý výzkum samoty a osamělosti. „Deprese a úzkost jednoznačně korelují s osamělostí, i když prožívání samoty a osamělosti je velmi individuální,“ řekl Heissler. „Osamělost je destruktor stejně jako kouření, obezita nebo demence,“ řekla poslankyně prof. Helena Válková. „Naše zdravotnictví řeší akutní stavy, ale zapomínáme na prevenci,“ dodala Válková. „Osamělost studujeme od 60. let minulého stole, ale jednoduchá řešení nenacházíme,“ uvedla socioložka Lucie Vidovičová. „Osamělost nejhůře nesou adolescenti a starší senioři, zejména z nízkých sociálních skupin,“ upřesnila Vidovičová. Její vystoupení statisticky doplnila ředitelka České alzheimerovské společnosti Martina Mátlová. Ta upozornila, že stávající počet lidí s demencí se podle současných trendů do roku 2030 zdvojnásobí. Dětská psycholožka Lenka Šulová zdůraznila na druhé straně nutnost samoty a nudy pro usebrání a inspiraci. „Dnešní Evropan nesnáší ticho,“ prohlásil psychiatr Max Kašparů. „Samotu člověk potřebuje, aby slyšel své nitro,“ uzavřel Kašparů.
V následné bohaté diskusi, do které se zapojila i většina přítomných, dospěli účastníci k následujícím závěrům: Osamělost je aktuální téma, jemuž je třeba se věnovat. Stát má myslet na ty nejpotřebnější a osamělým může pomoci v řadě oblastí (medicína, školství, sociální péče, architektura, legislativa apod.). Nemá nutit občany k digitální komunikaci, avšak elektronické spojení některým samotářům může vylepšovat život. Důležitá je identifikace těch opuštěných, zejména sociálně vyloučených (26 % z nízkopříjmových skupin obyvatel). Důležitá je mezigenerační sounáležitost a solidarita se všemi, tedy i s těmi, kteří požadují právo na samotu.
Z diskuse u kulatého stolu bude v brzké době vydán písemný i elektronický sborník, o který lze požádat na adrese kovarovad@senat.cz.
V Praze dne 2. června 2026
Publikováno: 2. 6. 2026