Vystoupení k ST K 118/15 – Evropský štít pro demokracii
Materiál, který projednáváme, je pouhým sdělením. Není to nařízení, není to směrnice, nebudeme je muset hned implementovat, nehrozí nám z liknavosti žádné sankce.
V tom je bohužel zakopaný pes.
Někdo by si mohl myslet, že je to jen taková drobnost, která nás k ničemu nezaváže. Vždyť v ní není nic moc konkrétního, tak se snad nic podstatného neděje.
Ale to by se takový povrchní čtenář krutě mýlil.
Naše vláda má k materiálu dosti vlažnou pozici, která tomuto obecnému pohledu na evropské materiály odpovídá. Podobně vlažně podporující je doprovodné usnesení Výboru pro evropské záležitosti.
Podle mě děláme chybu a pro mě je postoj naší vlády slabý.
Materiál je totiž velmi nebezpečný. Odhlédnu teď od pro mě nepochopitelného faktu, že vládní pozice odporuje programovému prohlášení vlády. To není můj problém, ani moje starost. To je starost vlády a nechť si vláda tu změnu obhájí před svými voliči.
Tak třeba se v tomto materiálu píše, že Komise plánuje společně s Evropským sborem pro mediální služby vytvořit seznam společných kritérií pro vnitrostátní regulační orgány pro sdělovací prostředky ochraně informačního prostoru EU před škodlivými mediálními službami ze zemí mimo EU.
Opravdu tohle chceme? Chránit naše občany před médii ze Západu nebo z Východu? Budeme vypínat Hlas Ameriky? Zase zakazovat jeho poslech?
Nebo dále Komise podpoří zřízení nezávislé evropské sítě ověřovatelů faktů. Vskutku chcete ověřovat fakta? Co jsou to fakta? Opravdu je umíme odlišit od tvrzení? Vždycky? Jsme si tak jisti? Třeba po všech těch údajných „faktech“ z doby covidových restrikcí?
Kdysi bylo považováno za faktum třeba i to, že Země je středem vesmíru. Znáte termín „poločas rozpadu znalostí“? Ten termín pochází z vědy. Vědecké hypotézy platí jen do okamžiku, kdy je někdo vyvrátí. Například v medicíně polovina toho, co se dnes učí studenti, bude za 45 let zásadně vyvrácena nebo upravena.
Důležitější než ověřování faktu je schopnost kritického myšlení, dovednost klást otázky a odvaha o všem pochybovat.
Materiál bude mít zcela jistě finanční dopad na naši republiku. Nejen primárně – jde o novou aktivitu, na kterou EU vynaloží finance (viz obraty jako „zřídí“, „vytvoří“ nebo „připraví úložiště“). Sekundárně bude mít tento materiál i dopad na rozpočet ČR.
Jestliže se v materiálu píše, že „Komise podpoří vytvoření sítě influencerů, která bude zvyšovat povědomí o pravidlech práva EU týkajících se volebních procesů,“ pak to znamená, že Komise bude platit reklamu sama sebe penězi z kapes poplatníků. I těch, kteří mají k dosavadnímu trendu centralizace a unifikace výhrady. Vskutku tohle chceme podporovat? Já tedy nikoliv.
Shrnuto a podtrženo jde o materiál ideologický, který bude mít reálný dopad na naše peněženky. Ideologičnost, tedy ta správná víra v tu správnou verzi demokracie, má být
podpořena „výchovou k občanství a dovednostem pro demokracii“. Co to je za bezobsažné fráze? Kde berou nevolení euúředníci drzost vychovávat v demokracii členské státy? Nejen dospělé občany, ale i děti. Materiál míří i na školy, například v otázce vylepšování výuky občanské výchovy.
Někdo z vás možná namítne – a co na tom vidíte škodlivého? Proč vlastně ne?
Já si ale myslím, že to není úkolem Komise ani Evropské unie. Navíc kde je řečeno, že to právě Komise ví nejlíp? Neví nejvíc o demokracii naopak občané, jejichž hlas ke komisi už nedoletí?
Vlastně vše podstatné je řečeno následujícím textu, který cituju z materiálu: „Komise zřídí novou síť nezávislých odborníků na mediální gramotnost, která bude poskytovat podněty a poznatky k řešení nových výzev. Komise představí příručku občanů k demokracii v EU, aby zvýšila povědomí občanů o jejich demokratických právech a o tom, jak tato práva uplatňovat. Rovněž uspořádá evropskou panelovou diskusi občanů o demokratické odolnosti.“
Práva občanů jsou v různých zemích různá. Podobně jako způsoby jejich uplatňování. Článek 165 Smlouvy o fungování EU vylučuje harmonizovat školství. Protože plnou odpovědnost za obsah výuky a organizaci vzdělávacích systémů nese každý členský stát sám. Namísto toho chce Komise zavádět celospolečenská opatření k tzv. posilování demokracie.
Naprosto lživé je pak tvrzení obsažené v materiálu, podle něhož materiál nemá dopad na státní rozpočet. Různé zájmové a zejména neziskové skupiny si v odvolání na tento materiál a na spoustu projektů v něm jmenovaných budou od státu nárokovat financování své činnosti.
Takový materiál já nemohu podpořit a podlézavé doprovodné usnesení už vůbec ne.
Vystoupení k ST K 118/15 – Evropský štít pro demokracii
Materiál, který projednáváme, je pouhým sdělením. Není to nařízení, není to směrnice, nebudeme je muset hned implementovat, nehrozí nám z liknavosti žádné sankce.
V tom je bohužel zakopaný pes.
Někdo by si mohl myslet, že je to jen taková drobnost, která nás k ničemu nezaváže. Vždyť v ní není nic moc konkrétního, tak se snad nic podstatného neděje.
Ale to by se takový povrchní čtenář krutě mýlil.
Naše vláda má k materiálu dosti vlažnou pozici, která tomuto obecnému pohledu na evropské materiály odpovídá. Podobně vlažně podporující je doprovodné usnesení Výboru pro evropské záležitosti.
Podle mě děláme chybu a pro mě je postoj naší vlády slabý.
Materiál je totiž velmi nebezpečný. Odhlédnu teď od pro mě nepochopitelného faktu, že vládní pozice odporuje programovému prohlášení vlády. To není můj problém, ani moje starost. To je starost vlády a nechť si vláda tu změnu obhájí před svými voliči.
Tak třeba se v tomto materiálu píše, že Komise plánuje společně s Evropským sborem pro mediální služby vytvořit seznam společných kritérií pro vnitrostátní regulační orgány pro sdělovací prostředky ochraně informačního prostoru EU před škodlivými mediálními službami ze zemí mimo EU.
Opravdu tohle chceme? Chránit naše občany před médii ze Západu nebo z Východu? Budeme vypínat Hlas Ameriky? Zase zakazovat jeho poslech?
Nebo dále Komise podpoří zřízení nezávislé evropské sítě ověřovatelů faktů. Vskutku chcete ověřovat fakta? Co jsou to fakta? Opravdu je umíme odlišit od tvrzení? Vždycky? Jsme si tak jisti? Třeba po všech těch údajných „faktech“ z doby covidových restrikcí?
Kdysi bylo považováno za faktum třeba i to, že Země je středem vesmíru. Znáte termín „poločas rozpadu znalostí“? Ten termín pochází z vědy. Vědecké hypotézy platí jen do okamžiku, kdy je někdo vyvrátí. Například v medicíně polovina toho, co se dnes učí studenti, bude za 45 let zásadně vyvrácena nebo upravena.
Důležitější než ověřování faktu je schopnost kritického myšlení, dovednost klást otázky a odvaha o všem pochybovat.
Materiál bude mít zcela jistě finanční dopad na naši republiku. Nejen primárně – jde o novou aktivitu, na kterou EU vynaloží finance (viz obraty jako „zřídí“, „vytvoří“ nebo „připraví úložiště“). Sekundárně bude mít tento materiál i dopad na rozpočet ČR.
Jestliže se v materiálu píše, že „Komise podpoří vytvoření sítě influencerů, která bude zvyšovat povědomí o pravidlech práva EU týkajících se volebních procesů,“ pak to znamená, že Komise bude platit reklamu sama sebe penězi z kapes poplatníků. I těch, kteří mají k dosavadnímu trendu centralizace a unifikace výhrady. Vskutku tohle chceme podporovat? Já tedy nikoliv.
Shrnuto a podtrženo jde o materiál ideologický, který bude mít reálný dopad na naše peněženky. Ideologičnost, tedy ta správná víra v tu správnou verzi demokracie, má být
podpořena „výchovou k občanství a dovednostem pro demokracii“. Co to je za bezobsažné fráze? Kde berou nevolení euúředníci drzost vychovávat v demokracii členské státy? Nejen dospělé občany, ale i děti. Materiál míří i na školy, například v otázce vylepšování výuky občanské výchovy.
Někdo z vás možná namítne – a co na tom vidíte škodlivého? Proč vlastně ne?
Já si ale myslím, že to není úkolem Komise ani Evropské unie. Navíc kde je řečeno, že to právě Komise ví nejlíp? Neví nejvíc o demokracii naopak občané, jejichž hlas ke komisi už nedoletí?
Vlastně vše podstatné je řečeno následujícím textu, který cituju z materiálu: „Komise zřídí novou síť nezávislých odborníků na mediální gramotnost, která bude poskytovat podněty a poznatky k řešení nových výzev. Komise představí příručku občanů k demokracii v EU, aby zvýšila povědomí občanů o jejich demokratických právech a o tom, jak tato práva uplatňovat. Rovněž uspořádá evropskou panelovou diskusi občanů o demokratické odolnosti.“
Práva občanů jsou v různých zemích různá. Podobně jako způsoby jejich uplatňování. Článek 165 Smlouvy o fungování EU vylučuje harmonizovat školství. Protože plnou odpovědnost za obsah výuky a organizaci vzdělávacích systémů nese každý členský stát sám. Namísto toho chce Komise zavádět celospolečenská opatření k tzv. posilování demokracie.
Naprosto lživé je pak tvrzení obsažené v materiálu, podle něhož materiál nemá dopad na státní rozpočet. Různé zájmové a zejména neziskové skupiny si v odvolání na tento materiál a na spoustu projektů v něm jmenovaných budou od státu nárokovat financování své činnosti.
Takový materiál já nemohu podpořit a podlézavé doprovodné usnesení už vůbec ne.
25. března 2026
Publikováno: 25. 3. 2026