Zápis ze Šišatého stolu II k emisním povolenkám, který proběhl v Senátu 22. ledna 2026
DK: Nejsme tu od toho, abychom se vzájemně přesvědčovali o tom, že kampaň kolem boje s podnebím je směsí fanatismu a největšího přesunu financí z kapes poplatníků a spotřebitelů do kapes klientů této operace. To víme a v tom máme jasno. Jsme tu od toho, abychom spolu nahlas popřemýšleli o tom, co se s tím dá dělat. Konkrétně co udělat se zvráceným systémem emisních povolenek.
Podobně jako politika sankcí, limitů a dotací donutila evropské automobilky ke zcela iracionálním investicím do elektromobility a k ukončení vývoje aut se spalovacími motory a tím z nich udělala z původních přirozených oponentů elektrokonverze klienty celé operace, v jejichž zájmu nyní najednou je, aby tato politika pokračovala i nadále, když už je to tolik stálo. Stejně tak politika povolenek udělala klienty celé operace ze subjektů operujících na finančním trhu. Tyto subjekty povolenky používají jako svá aktiva stejně jako třeba dluhopisy, podílové listy, akcie a další finanční produkty, protože za nastavených podmínek to bylo a dosud je pro ně výhodné. Proto není tak jednoduché tyto podmínky přenastavit, aniž by byly finanční subjekty poškozeny. Přesto víme, že se něco dělat má a musí a že nelze nechat působit dál beze změny mechanismus, který dramaticky zvyšuje náklady pro všechna průmyslová odvětví a ničí jejich konkurenceschopnost, a tedy i prosperitu celého hospodářství. K dispozici máme report ESMA o obchodování s ETS 1 pro 2025, který osvětluje rozsah podílu finančních institucí na tradingu a držení ETS 1, postoj Hospodářské komory a dva materiály, které zpracovali experti z VŠE. Pojďme se podívat na další možnosti a kroky. Každý z vás nechť s nápady, které zde zaznějí, zachází dle svého, dodržujte ale, prosím, diskrétnost ohledně toho, od koho který výrok zazněl.
DD: Ideologie Green Dealu je jen krytím pro transfer majetku od občanů zejména k EK a globálním finančním skupinám, nástroje transferu – emisní povolenky, Savings Investment Union (SIU) a bezemisní domy v 2050.
Z emisních povolenek se stal finanční nástroj, ETS 1 jsou již masivně zabudovány do finančního trhu, existuje i velký trh se deriváty na emisní povolenky (burza ICE v Londýně a burza EEX v Lipsku).
Dohledový orgán EU ESMA vydal zprávu v říjnu 2025 „EU carbon markets 2025“ analyzující obchodování s ETS 1. Z této zprávy plyne, že například primární trh (aukce na burze EEX v Lipsku) je velmi koncentrovaný - 90 % objemu ETS 1 upsalo 10 účastníků trhu, samotné německé firmy upsaly 53 % objemu ETS 1.
Dominantní hráči na primárním jsou banky a obchodníci s cennými papíry (globální finanční instituce) a velcí komoditní obchodníci.
Sekundární trh je v podstatě tvořen derivátovým trhem (sekundární spotový trh s ETS 1 je marginální), finanční instituce (tady včetně investičních fondů) mají 63 % objemu všech obchodů a dominují finanční instituce domicilované v UK a USA (u investičních fondů převažují fondy domicilované na Kajmanských ostrovech a Bermudách).
Emisní povolenky (ETS 1) bude velmi obtížné zrušit, protože jsou zabudovány do finančního trhu.
ETS 2 (tj. tzv povolenky pro domácnost) ještě obchodované nejsou, je zde stále šance jednoduše nastavit jiný režim distribuce, kde by stát hrál zásadní roli (režim ETS 2 by se mohl například přiblížit režimu „zelené daně“ a bylo by možné v budoucnu ETS i zrušit úplně).
Obojí ale vyžaduje vyřadit emisní povolenky z finančních nástrojů (tj. nástrojů obchodovaných na kapitálovém trhu obdobně jako akcie či dluhopisy), a tím je stáhnout z finančního trhu.
U ETS 1 by muselo nastat nějaké fázování tohoto procesu kvůli možným ztrátám finančních institucí a velkých komoditních obchodníků.
Dalším nástrojem je SIU – hlavním cílem SIU je vrhnout úspory obyvatel na nákupy akcií a dluhopisů vydávaných tzv. ESG/zelenými firmami a zbrojaři.
EK má záměr financovat zelenou tranzici a zbrojení i přes kapitálový trh, k tomu ale potřebuje mobilizovat úspory obyvatel EU. Odhad úspor obyvatel EU je zhruba 10 trilionů eur.
SIU je v počátečním stádiu projednávání na Radě EU a v EP.
KL: Nezapomeňme ale, že povolenka (ten ekonmický virus) není trvalá, jednou se prodá, spotřebuje. Nejde o velký objem aktiv, v ČR jen o 1 promile. Případné zrušení by bankovní trhy neohrozilo. Mnohem větší riziko vidím v tom, že by při případném zrušení povolenek došlo k poklesu cen v celé ekonomice, protože cena energie vstupuje úplně do všeho. A tady vidím riziko deflace, což by byl pro banky mnohem větší problém než to, že by se musely zbavit jednoho promile svých aktiv. A nebyl by to problém jen pro banky, ale i pro celou ekonomiku.
Započetla bych do nákladů na povolenky a na Green Deal inflaci. Pevně doufám, že systém se dříve či později zhroutí. Lidé u nás i na západě budou naštvaní, protože nedokážeme současně utáhnout Green Deal i zbrojení.
MB: Emise kysličníku uhličitého EU27 jsou zanedbatelné, vynaložené prostředky (přímé i nepřímé) nemají na klima v podstatě žádný efekt. Ve srovnání s Čínou produkuje EU minimum emisí, ale současně mnohem více, než kolik se EU i ČR zavázaly utlumit. Naše dekarbonizační cíle jsou ale reálně nesplnitelné. Je třeba rozlišit EU ETS1 a EU ETS2. Ideální by bylo zrušit EU ETS 1 a nezavádět ETS 2 nebo s nimi vůbec neobchodovat. Když už jsme se ale dostali tak daleko, pak je třeba tlačit ČR na využití výnosů. Víc informovat o hlasování našich zástupců v Evropském parlamentu, bránit sektorovému rozšíření, snížit domácí dopad, ovlivňovat tok peněz.
Pokud to není možné, je potřeba oba systémy krátkodobě či střednědobě omezit (nemusí být udržitelné a na úrovni EU proveditelné): Zaprvé, EU ETS 1: zvýšit nabídku povolenek (MSR) a tím snížit cenu. Zadruhé EU ETS 2 neimplementovat. Dalším
řešením je přerozdělení vybraných prostředků z EU ETS zpět občanům. Nicméně, plošné přerozdělení zpět je velmi drahé, lepší je selektivní přerozdělení nejpostiženějším sektorům (to je zase politicky problematické z hlediska diskriminace).
Fondy by neměly být dočasné. „Stropy“ by neměly být dočasné a fiktivní (MSR nefunguje, příliš malý objem povolenek). Je nutné se snažit rozšiřovat možná použití těchto prostředků (sociální a infrastrukturní účely) a snažit se omezovat sektorová pokrytí. Je nutné udržet co nejvyšší podíl výnosů z povolenek na národní úrovni a blokovat snahy EU/EK o zavádění nových daní. Dokonce by bylo i efektivnější EU ETS nahradit uhlíkovou daní s fixní daňovou sazbou, pokud není jiné cesty
Shrnuto: lze změnit pravidla na úrovni EU, snížit domácí dopad (cílené kompenzace), ovlivnit tok peněz, který z EU ETS plyne (aby prostředky zůstaly v ČR, v EU zřejmě tlačí na odebrání větší části členským zemím).
Další návrhy: Chybí dopadové studie, tlačit na jejich vypracování a zveřejňování, zejména na úrovni EU a EK – prevence 2. Transparentnější veřejné informování o hlasování (nejen českých) europoslanců – lze i na vládní úrovni. Zákonně svázat na úrovni ČR výnosy z povolenek i s jinými účely (konflikt s EU, EU právo je však bohužel nadřazené). Cílené kompenzace, ochrana zranitelných domácností a podniků. Návrhy vůči finančním spekulacím s povolenkami (EUA): Finanční sektor by měl být z EU ETS 1 i 2 nejlépe kompletně vyjmut. U EU ETS 1 nutné přechodné období, termínové či derivátové obchody nechat dokončit. Hrozí právní spory.
Tlačit na snížení poplatků na relevantních platformách, aby EUA mohly zprostředkovat i menší finanční instituce a dealing nebyl koncentrovaný. V krajním případě je nejspíše stále efektivnější vytvořit národní/nadnárodní obchodní zprostředkovatele povolenek (centrální nákupní agentura, veřejný broker, veřejná clearingová služba apod.).
Museli bychom zavést přechodné období s povinným hlášením účelu pozice.
VK: V roce 2023 byla novelizována původní směrnice 2003/87/EC pomocí nové směrnice (EU) 2023/959 a za přidala ETS2. Národní státy to musejí implementovat, ale my to zatím neudělali. Začne v EU platit v roce 2028 (odložilo se to oproti původnímu 2027). Dopady: Srovnání: Dosavadní POZE (obnovitelné zdroje) stály občany okolo 30 mld ročně. Za rok 2024 to bylo cca 36 miliard Kč a za rok 2005 asi 51 miliard kč. Porovnejme to s rozpočtem ČR, který rok 2023 skončil se skutečným deficitem 288,5 miliardy Kč. (Příjmy dosáhly 1 914,1 miliardy Kč a výdaje 2 202,6 miliardy Kč).
Dosavadní kroky: Posunutí na rok 2028. Hladík navrhl zastropovat cenu povolenky na 45 euro za tunu a zakázat obchodování s povolenkami na trhu futures.
Cesty a doporučení: Cesta první: nezavést ETS2, radši platit pokuty. Důsledek: nebudeme mít přístup k sociálně klimatickému fondu, možná budeme čelit pokutám v řádu vyšších desítek milionů korun ročně. Přijdeme ale také o výnosy z povolenek a vystavíme se riziku, že Brusel na Česko podá žalobu za neplnění evropského práva. To by mohlo vyústit v pozastavení peněz z fondů EU.
Potřebujeme evropské dotace? Je jejich odnětí opravdu hrozbou? ČR za loňský rok obdržela z rozpočtu Evropské unie o 9 mld. Kč více, než odvedla. Při započítání příjmů z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 74,2 mld. Kč dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 83,2 mld. Kč. Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2024 zaplatila do rozpočtu EU 936,6 mld. Kč a získala 2,01 bil. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 1,07 bil. Kč (cca 50 miliard za rok).
Cesta druhá: blokační menšina (v tuto chvíli nemáme). Abychom mohli na Radě ministrů (Council of European Union) něco zablokovat, musí to podpořit alespoň 4 státy a musí zastupovat alespoň 35 % populace. Minule, když jsme protestovali, dali jsme dohromady ani ne 20 %. V listopadu 2025 ministři některých zemí odmítli navýšení cílů na 90 % (snížení emisí o 90 % oproti 1990 do 2014). Komise to navrhla, Council of European Union to schválila většinově. Proti bylo Maďarsko 2,1 %, Polsko (8,4 %), Slovensko (1,2 %), a Česko (2,3 %). A zdržely se Belgie (2,6 %) a Bulharsko (1,5 %).
Potřebovali bychom podporu některé velké země: Itálie ~13 %, Francie ~15 %, Španělsko ~10 %, Německo ~19 %. A to se zatím neděje.
Cesta třetí: vynutit si výjimku z ETS pomocí práva veto v jiné věci. Právo veta máme např. u sankcí na Rusko či na rozšíření EU. Nabízí se také víceletý finanční rámec 2028–2034 (nové poplatky, příjmy z uhlíku atd.), ten vyžaduje jednotný souhlas všech států (unanimitu). V roce 2026 se očekává, že toto bude politicky hlavní téma mezi členskými státy, protože probíhá příprava na nový rámec po roce 2027.
Nové vlastní zdroje navržené Komisí: Podíl z výnosů z EU ETS (stávajícího systému obchodování s emisemi). Komise navrhuje, aby 30 % výnosů z ETS1 šlo přímo do unijního rozpočtu. Podíl z příjmů z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Navrhuje se, aby 75 % příjmů z CBAM plynulo do rozpočtu EU. Poplatek za elektroodpad, který není sbírán a recyklován. Jednotná sazba cca 2 € za kilogram neodebraného elektroodpadu podle hmotnosti. Příspěvek založený na minimálních spotřebních sazbách tabáku. Určitý podíl výnosů z tabákových daní v členských státech by šel do rozpočtu. „Corporate Resource for Europe“ (CORE). Lumpsum příspěvek velkých firem s ročním obratem nad 100 mil. € působících v EU (tzv. CORE) – komise odhaduje, že by to mohla být významná částka pro rozpočet.
Cesta čtvrtá: zavést ETS2, ale peníze okamžitě vracet lidem. 25 % z vybraných peněz jde do Sociálně klimatického fondu EU (Nařízení EU 2023/955), ale ten má pod kontrolou Brusel. 75 % jde do státního rozpočtu ČR. Česká vláda smí peníze z ETS2 použít jen na klima a energie, ale má obrovský prostor rozhodnout, jestli je použije k ochraně lidí, nebo hlavně k převýchově lidí. Vláda může těch 75 % obratem lidem vrátit: Odmítnout ETS2 jednostranně skončí u Evropského soudního dvora, který nás oškube na sankcích. Lepší bude Švejkovat a ETS2 provést stylem, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Přijmout implementační zákon, ale dát mu protestní název: „Zákon o klimatickém extremismu” nebo „Zákon o zelené zlodějině a jejím řešení”. Do tohoto zákona kromě ETS2 dát klimatickou dividendu. Vzor máme ve Švýcarsku (2008) a v Kanadě (2019), kde to zavedli. Klimatická dividenda se ale musí vyplácet viditelně, aby si toho lidé všimli (V Kanadě a Švýcarsku lidé ani nevědí, že něco dostávají a nespokojenost proti klimatické dani
tam zůstala) Zákon musí zabránit tomu, aby ty peníze vláda rozpustila do svých jiných potřeb neviditelně. Potřebujeme, aby se velice viditelně vrátili občanům, kteří jsou rozezleni zdražováním energií.
Jak na to: Stát vybere peníze z ETS2, většinu vrátí lidem v hotovosti, menší část nechá na investice a administrativu. Dosáhne se tohoto: zmírnit zdražení, neodbourat cenový signál úplně, nediskriminovat ty, kteří nemají na dotace.
Navrhované rozdělení výnosů ETS2 (těch 75 %, co zůstanou ČR): 60 % → přímá hotovost lidem. 25 % → cílená pomoc nízkopříjmovým a energeticky chudým. 15 % → investice (sítě, MHD, úspory). To splňuje pravidla EU, chrání rozpočet, nenechá všechno sežrat dotačními programy. Jak vyplácet tu hlavní 60% část: ročně nebo čtvrtletně, převodem na účet, přes Finanční správu nebo ČSSZ, bez žádostí, bez formulářového pekla. Klíč: na osobu, ne podle spotřeby. Například: každý dospělý: 1× jednotka, dítě: 0,5 jednotky. Výhody. Jednoduché, transparentní, nikdo se nemusí „kvalifikovat“.
Kdo spotřebovává málo → vydělá, kdo spotřebovává hodně → zaplatí víc. Přesně tak, jak má cenový signál fungovat. Cílená složka (25 %) pomáhá těm, kteří by jinak upadli do energetické chudoby. Nárok mají nízkopříjmové domácnosti, senioři, samoživitelé, lidé v energeticky neefektivním bydlení. Automatický nárok, žádné prosebné dopisy, navázané na příjem či typ vytápění či místo bydliště (venkov ≠ centrum Prahy). Toto EU výslovně podporuje, brání to energetické chudobě, politicky se to těžko napadá.
Pozor: Nutno stanovit minimální procento výnosů, které se vrací lidem, povinnost odděleného účtu ETS2, automatickou valorizaci částek, zákaz použití peněz na běžné výdaje státu.
A se zbrojením se střílíme do vlastní nohy. Na druhé straně by bylo možné využít dobrých vztahů vlády s USA, Trump by nám mohl pomoci získat blokační většinu v EU.
LV: Zbrojaři dostanou výjimku. Přicházím ze sněmovního Výboru pro evropské záležitosti. Po přijetí nového finančního rámce už nebudeme čistým příjemcem. Podle údajů EU činí náklady na členství v EU 4 % HDP, a to nepočítáme nepřímé náklady.
Senát chtěl v roce 2021 vystavit stopku Fit for 55 kvůli dopadu na polovinu domácností. Pokud připustíme tlak CO2 na teplotu (EU vypouští ale jen 0,27 % CO2 do ovzduší), pak při tak malém objemu nemáme šanci cokoliv změnit a neměli bychom se nechat strašit. Jako příklad a precedens můžeme vzít migrační pakt, který jsme odmítli, 5 let trvalo řízení před ESD, ale pak šlo vše do vytracena.
Zápis ze Šišatého stolu II k emisním povolenkám, který proběhl v Senátu 22. ledna 2026
DK: Nejsme tu od toho, abychom se vzájemně přesvědčovali o tom, že kampaň kolem boje s podnebím je směsí fanatismu a největšího přesunu financí z kapes poplatníků a spotřebitelů do kapes klientů této operace. To víme a v tom máme jasno. Jsme tu od toho, abychom spolu nahlas popřemýšleli o tom, co se s tím dá dělat. Konkrétně co udělat se zvráceným systémem emisních povolenek.
Podobně jako politika sankcí, limitů a dotací donutila evropské automobilky ke zcela iracionálním investicím do elektromobility a k ukončení vývoje aut se spalovacími motory a tím z nich udělala z původních přirozených oponentů elektrokonverze klienty celé operace, v jejichž zájmu nyní najednou je, aby tato politika pokračovala i nadále, když už je to tolik stálo. Stejně tak politika povolenek udělala klienty celé operace ze subjektů operujících na finančním trhu. Tyto subjekty povolenky používají jako svá aktiva stejně jako třeba dluhopisy, podílové listy, akcie a další finanční produkty, protože za nastavených podmínek to bylo a dosud je pro ně výhodné. Proto není tak jednoduché tyto podmínky přenastavit, aniž by byly finanční subjekty poškozeny. Přesto víme, že se něco dělat má a musí a že nelze nechat působit dál beze změny mechanismus, který dramaticky zvyšuje náklady pro všechna průmyslová odvětví a ničí jejich konkurenceschopnost, a tedy i prosperitu celého hospodářství. K dispozici máme report ESMA o obchodování s ETS 1 pro 2025, který osvětluje rozsah podílu finančních institucí na tradingu a držení ETS 1, postoj Hospodářské komory a dva materiály, které zpracovali experti z VŠE. Pojďme se podívat na další možnosti a kroky. Každý z vás nechť s nápady, které zde zaznějí, zachází dle svého, dodržujte ale, prosím, diskrétnost ohledně toho, od koho který výrok zazněl.
DD: Ideologie Green Dealu je jen krytím pro transfer majetku od občanů zejména k EK a globálním finančním skupinám, nástroje transferu – emisní povolenky, Savings Investment Union (SIU) a bezemisní domy v 2050.
Z emisních povolenek se stal finanční nástroj, ETS 1 jsou již masivně zabudovány do finančního trhu, existuje i velký trh se deriváty na emisní povolenky (burza ICE v Londýně a burza EEX v Lipsku).
Dohledový orgán EU ESMA vydal zprávu v říjnu 2025 „EU carbon markets 2025“ analyzující obchodování s ETS 1. Z této zprávy plyne, že například primární trh (aukce na burze EEX v Lipsku) je velmi koncentrovaný - 90 % objemu ETS 1 upsalo 10 účastníků trhu, samotné německé firmy upsaly 53 % objemu ETS 1.
Dominantní hráči na primárním jsou banky a obchodníci s cennými papíry (globální finanční instituce) a velcí komoditní obchodníci.
Sekundární trh je v podstatě tvořen derivátovým trhem (sekundární spotový trh s ETS 1 je marginální), finanční instituce (tady včetně investičních fondů) mají 63 % objemu všech obchodů a dominují finanční instituce domicilované v UK a USA (u investičních fondů převažují fondy domicilované na Kajmanských ostrovech a Bermudách).
Emisní povolenky (ETS 1) bude velmi obtížné zrušit, protože jsou zabudovány do finančního trhu.
ETS 2 (tj. tzv povolenky pro domácnost) ještě obchodované nejsou, je zde stále šance jednoduše nastavit jiný režim distribuce, kde by stát hrál zásadní roli (režim ETS 2 by se mohl například přiblížit režimu „zelené daně“ a bylo by možné v budoucnu ETS i zrušit úplně).
Obojí ale vyžaduje vyřadit emisní povolenky z finančních nástrojů (tj. nástrojů obchodovaných na kapitálovém trhu obdobně jako akcie či dluhopisy), a tím je stáhnout z finančního trhu.
U ETS 1 by muselo nastat nějaké fázování tohoto procesu kvůli možným ztrátám finančních institucí a velkých komoditních obchodníků.
Dalším nástrojem je SIU – hlavním cílem SIU je vrhnout úspory obyvatel na nákupy akcií a dluhopisů vydávaných tzv. ESG/zelenými firmami a zbrojaři.
EK má záměr financovat zelenou tranzici a zbrojení i přes kapitálový trh, k tomu ale potřebuje mobilizovat úspory obyvatel EU. Odhad úspor obyvatel EU je zhruba 10 trilionů eur.
SIU je v počátečním stádiu projednávání na Radě EU a v EP.
KL: Nezapomeňme ale, že povolenka (ten ekonmický virus) není trvalá, jednou se prodá, spotřebuje. Nejde o velký objem aktiv, v ČR jen o 1 promile. Případné zrušení by bankovní trhy neohrozilo. Mnohem větší riziko vidím v tom, že by při případném zrušení povolenek došlo k poklesu cen v celé ekonomice, protože cena energie vstupuje úplně do všeho. A tady vidím riziko deflace, což by byl pro banky mnohem větší problém než to, že by se musely zbavit jednoho promile svých aktiv. A nebyl by to problém jen pro banky, ale i pro celou ekonomiku.
Započetla bych do nákladů na povolenky a na Green Deal inflaci. Pevně doufám, že systém se dříve či později zhroutí. Lidé u nás i na západě budou naštvaní, protože nedokážeme současně utáhnout Green Deal i zbrojení.
MB: Emise kysličníku uhličitého EU27 jsou zanedbatelné, vynaložené prostředky (přímé i nepřímé) nemají na klima v podstatě žádný efekt. Ve srovnání s Čínou produkuje EU minimum emisí, ale současně mnohem více, než kolik se EU i ČR zavázaly utlumit. Naše dekarbonizační cíle jsou ale reálně nesplnitelné. Je třeba rozlišit EU ETS1 a EU ETS2. Ideální by bylo zrušit EU ETS 1 a nezavádět ETS 2 nebo s nimi vůbec neobchodovat. Když už jsme se ale dostali tak daleko, pak je třeba tlačit ČR na využití výnosů. Víc informovat o hlasování našich zástupců v Evropském parlamentu, bránit sektorovému rozšíření, snížit domácí dopad, ovlivňovat tok peněz.
Pokud to není možné, je potřeba oba systémy krátkodobě či střednědobě omezit (nemusí být udržitelné a na úrovni EU proveditelné): Zaprvé, EU ETS 1: zvýšit nabídku povolenek (MSR) a tím snížit cenu. Zadruhé EU ETS 2 neimplementovat. Dalším
řešením je přerozdělení vybraných prostředků z EU ETS zpět občanům. Nicméně, plošné přerozdělení zpět je velmi drahé, lepší je selektivní přerozdělení nejpostiženějším sektorům (to je zase politicky problematické z hlediska diskriminace).
Fondy by neměly být dočasné. „Stropy“ by neměly být dočasné a fiktivní (MSR nefunguje, příliš malý objem povolenek). Je nutné se snažit rozšiřovat možná použití těchto prostředků (sociální a infrastrukturní účely) a snažit se omezovat sektorová pokrytí. Je nutné udržet co nejvyšší podíl výnosů z povolenek na národní úrovni a blokovat snahy EU/EK o zavádění nových daní. Dokonce by bylo i efektivnější EU ETS nahradit uhlíkovou daní s fixní daňovou sazbou, pokud není jiné cesty
Shrnuto: lze změnit pravidla na úrovni EU, snížit domácí dopad (cílené kompenzace), ovlivnit tok peněz, který z EU ETS plyne (aby prostředky zůstaly v ČR, v EU zřejmě tlačí na odebrání větší části členským zemím).
Další návrhy: Chybí dopadové studie, tlačit na jejich vypracování a zveřejňování, zejména na úrovni EU a EK – prevence 2. Transparentnější veřejné informování o hlasování (nejen českých) europoslanců – lze i na vládní úrovni. Zákonně svázat na úrovni ČR výnosy z povolenek i s jinými účely (konflikt s EU, EU právo je však bohužel nadřazené). Cílené kompenzace, ochrana zranitelných domácností a podniků. Návrhy vůči finančním spekulacím s povolenkami (EUA): Finanční sektor by měl být z EU ETS 1 i 2 nejlépe kompletně vyjmut. U EU ETS 1 nutné přechodné období, termínové či derivátové obchody nechat dokončit. Hrozí právní spory.
Tlačit na snížení poplatků na relevantních platformách, aby EUA mohly zprostředkovat i menší finanční instituce a dealing nebyl koncentrovaný. V krajním případě je nejspíše stále efektivnější vytvořit národní/nadnárodní obchodní zprostředkovatele povolenek (centrální nákupní agentura, veřejný broker, veřejná clearingová služba apod.).
Museli bychom zavést přechodné období s povinným hlášením účelu pozice.
VK: V roce 2023 byla novelizována původní směrnice 2003/87/EC pomocí nové směrnice (EU) 2023/959 a za přidala ETS2. Národní státy to musejí implementovat, ale my to zatím neudělali. Začne v EU platit v roce 2028 (odložilo se to oproti původnímu 2027). Dopady: Srovnání: Dosavadní POZE (obnovitelné zdroje) stály občany okolo 30 mld ročně. Za rok 2024 to bylo cca 36 miliard Kč a za rok 2005 asi 51 miliard kč. Porovnejme to s rozpočtem ČR, který rok 2023 skončil se skutečným deficitem 288,5 miliardy Kč. (Příjmy dosáhly 1 914,1 miliardy Kč a výdaje 2 202,6 miliardy Kč).
Dosavadní kroky: Posunutí na rok 2028. Hladík navrhl zastropovat cenu povolenky na 45 euro za tunu a zakázat obchodování s povolenkami na trhu futures.
Cesty a doporučení: Cesta první: nezavést ETS2, radši platit pokuty. Důsledek: nebudeme mít přístup k sociálně klimatickému fondu, možná budeme čelit pokutám v řádu vyšších desítek milionů korun ročně. Přijdeme ale také o výnosy z povolenek a vystavíme se riziku, že Brusel na Česko podá žalobu za neplnění evropského práva. To by mohlo vyústit v pozastavení peněz z fondů EU.
Potřebujeme evropské dotace? Je jejich odnětí opravdu hrozbou? ČR za loňský rok obdržela z rozpočtu Evropské unie o 9 mld. Kč více, než odvedla. Při započítání příjmů z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 74,2 mld. Kč dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 83,2 mld. Kč. Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2024 zaplatila do rozpočtu EU 936,6 mld. Kč a získala 2,01 bil. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 1,07 bil. Kč (cca 50 miliard za rok).
Cesta druhá: blokační menšina (v tuto chvíli nemáme). Abychom mohli na Radě ministrů (Council of European Union) něco zablokovat, musí to podpořit alespoň 4 státy a musí zastupovat alespoň 35 % populace. Minule, když jsme protestovali, dali jsme dohromady ani ne 20 %. V listopadu 2025 ministři některých zemí odmítli navýšení cílů na 90 % (snížení emisí o 90 % oproti 1990 do 2014). Komise to navrhla, Council of European Union to schválila většinově. Proti bylo Maďarsko 2,1 %, Polsko (8,4 %), Slovensko (1,2 %), a Česko (2,3 %). A zdržely se Belgie (2,6 %) a Bulharsko (1,5 %).
Potřebovali bychom podporu některé velké země: Itálie ~13 %, Francie ~15 %, Španělsko ~10 %, Německo ~19 %. A to se zatím neděje.
Cesta třetí: vynutit si výjimku z ETS pomocí práva veto v jiné věci. Právo veta máme např. u sankcí na Rusko či na rozšíření EU. Nabízí se také víceletý finanční rámec 2028–2034 (nové poplatky, příjmy z uhlíku atd.), ten vyžaduje jednotný souhlas všech států (unanimitu). V roce 2026 se očekává, že toto bude politicky hlavní téma mezi členskými státy, protože probíhá příprava na nový rámec po roce 2027.
Nové vlastní zdroje navržené Komisí: Podíl z výnosů z EU ETS (stávajícího systému obchodování s emisemi). Komise navrhuje, aby 30 % výnosů z ETS1 šlo přímo do unijního rozpočtu. Podíl z příjmů z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Navrhuje se, aby 75 % příjmů z CBAM plynulo do rozpočtu EU. Poplatek za elektroodpad, který není sbírán a recyklován. Jednotná sazba cca 2 € za kilogram neodebraného elektroodpadu podle hmotnosti. Příspěvek založený na minimálních spotřebních sazbách tabáku. Určitý podíl výnosů z tabákových daní v členských státech by šel do rozpočtu. „Corporate Resource for Europe“ (CORE). Lumpsum příspěvek velkých firem s ročním obratem nad 100 mil. € působících v EU (tzv. CORE) – komise odhaduje, že by to mohla být významná částka pro rozpočet.
Cesta čtvrtá: zavést ETS2, ale peníze okamžitě vracet lidem. 25 % z vybraných peněz jde do Sociálně klimatického fondu EU (Nařízení EU 2023/955), ale ten má pod kontrolou Brusel. 75 % jde do státního rozpočtu ČR. Česká vláda smí peníze z ETS2 použít jen na klima a energie, ale má obrovský prostor rozhodnout, jestli je použije k ochraně lidí, nebo hlavně k převýchově lidí. Vláda může těch 75 % obratem lidem vrátit: Odmítnout ETS2 jednostranně skončí u Evropského soudního dvora, který nás oškube na sankcích. Lepší bude Švejkovat a ETS2 provést stylem, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Přijmout implementační zákon, ale dát mu protestní název: „Zákon o klimatickém extremismu” nebo „Zákon o zelené zlodějině a jejím řešení”. Do tohoto zákona kromě ETS2 dát klimatickou dividendu. Vzor máme ve Švýcarsku (2008) a v Kanadě (2019), kde to zavedli. Klimatická dividenda se ale musí vyplácet viditelně, aby si toho lidé všimli (V Kanadě a Švýcarsku lidé ani nevědí, že něco dostávají a nespokojenost proti klimatické dani
tam zůstala) Zákon musí zabránit tomu, aby ty peníze vláda rozpustila do svých jiných potřeb neviditelně. Potřebujeme, aby se velice viditelně vrátili občanům, kteří jsou rozezleni zdražováním energií.
Jak na to: Stát vybere peníze z ETS2, většinu vrátí lidem v hotovosti, menší část nechá na investice a administrativu. Dosáhne se tohoto: zmírnit zdražení, neodbourat cenový signál úplně, nediskriminovat ty, kteří nemají na dotace.
Navrhované rozdělení výnosů ETS2 (těch 75 %, co zůstanou ČR): 60 % → přímá hotovost lidem. 25 % → cílená pomoc nízkopříjmovým a energeticky chudým. 15 % → investice (sítě, MHD, úspory). To splňuje pravidla EU, chrání rozpočet, nenechá všechno sežrat dotačními programy. Jak vyplácet tu hlavní 60% část: ročně nebo čtvrtletně, převodem na účet, přes Finanční správu nebo ČSSZ, bez žádostí, bez formulářového pekla. Klíč: na osobu, ne podle spotřeby. Například: každý dospělý: 1× jednotka, dítě: 0,5 jednotky. Výhody. Jednoduché, transparentní, nikdo se nemusí „kvalifikovat“.
Kdo spotřebovává málo → vydělá, kdo spotřebovává hodně → zaplatí víc. Přesně tak, jak má cenový signál fungovat. Cílená složka (25 %) pomáhá těm, kteří by jinak upadli do energetické chudoby. Nárok mají nízkopříjmové domácnosti, senioři, samoživitelé, lidé v energeticky neefektivním bydlení. Automatický nárok, žádné prosebné dopisy, navázané na příjem či typ vytápění či místo bydliště (venkov ≠ centrum Prahy). Toto EU výslovně podporuje, brání to energetické chudobě, politicky se to těžko napadá.
Pozor: Nutno stanovit minimální procento výnosů, které se vrací lidem, povinnost odděleného účtu ETS2, automatickou valorizaci částek, zákaz použití peněz na běžné výdaje státu.
A se zbrojením se střílíme do vlastní nohy. Na druhé straně by bylo možné využít dobrých vztahů vlády s USA, Trump by nám mohl pomoci získat blokační většinu v EU.
LV: Zbrojaři dostanou výjimku. Přicházím ze sněmovního Výboru pro evropské záležitosti. Po přijetí nového finančního rámce už nebudeme čistým příjemcem. Podle údajů EU činí náklady na členství v EU 4 % HDP, a to nepočítáme nepřímé náklady.
Senát chtěl v roce 2021 vystavit stopku Fit for 55 kvůli dopadu na polovinu domácností. Pokud připustíme tlak CO2 na teplotu (EU vypouští ale jen 0,27 % CO2 do ovzduší), pak při tak malém objemu nemáme šanci cokoliv změnit a neměli bychom se nechat strašit. Jako příklad a precedens můžeme vzít migrační pakt, který jsme odmítli, 5 let trvalo řízení před ESD, ale pak šlo vše do vytracena.
Publikováno: 3. 2. 2026