Nezávislá senátorka za obvod č. 7 Plzeň – město, rodinná advokátka Daniela Kovářová završila polovinu svého mandátu – tři roky v Senátě.
Paní senátorko, jak se za tři roky proměnil váš obvod?
DK: Proměnil se. A spíš k horšímu. A nemohou za to lidé, kteří tu žijí. Spíše je to kvůli sociální situaci v celé republice. Ta dopadá nejtvrději právě na spíše venkovské oblasti, které (kromě Slovan) tvoří celý náš obvod. Celé tři roky jezdím křížem krážem od Horažďovic do Letkova, od Plánice do Holýšova nebo od Nalžovských Hor po mé Štěnovice. Vidím, že lidem se žije stále obtížněji, se smutkem pozoruji zavírané obchody a pohostinství i inzeráty na prodej domů a bytů. Jsme daleko od Prahy, kde se politici hádají o témata, která mé voliče pramálo zajímají. U nás je důležitá rodina, práce, plat, který za ni dostáváte, a zda vám stačí na bydlení a základní potřeby, kde si co můžete nakoupit a jak dlouho jedete do práce. Pokud jde o Green Deal, to jsou velkoměstské výmysly. Na vesnici se naprostá většina lidí chová k přírodě ohleduplně a každý předmět používá tak dlouho, jak jen to jde. Na vesnici se žádné jídlo nevyhazuje a každý kousek dřeva ještě můžete k něčemu použít, a tak se schovává pro budoucí časy.
Počátkem října nás čekají parlamentní volby. Co si od nich slibujete?
DK: Lidé jsou nespokojeni se současným vedením země a mají velká očekávání, která ale nejspíš nebudou příliš naplněna, ať volby dopadnout jakkoliv. Tento rozhovor vyjde až po volbách, nicméně žádná vláda nedokáže hned zrušit všechny grýndýlové pitomosti, udělat opět z naší země strojírenskou velmoc a ani odstranit buzeraci, zbytečné právo a byrokracii, kterou jsme na pokyn Bruselu u nás přijali. Přála bych si, abychom se začali aspoň krok za krokem zbavovat zbytečných povinností, které svazují život, podnikání i výstavbu bytů, a přestali pranýřovat odlišné názory pod umělou záminkou, že lidé jsou pod vlivem cizí kampaně (přičemž všudypřítomná probruselská kampaň se tak nějak nepočítá). Ale ono toho všeho spíše přibývá. Lidé přece mají odlišné životy, odlišné zkušenosti a jiné přirozené a legitimní zájmy. A to je v pořádku. To nejhorší, co může jakákoliv vláda dělat, je urážet své občany jen proto, že ji kritizují, že se ptají, že pochybují a že uplatňují vlastní rozum a normální skepsi k velkohubým heslům.
O většině politiků po zvolení člověk už neuslyší, dokud se nepřiblíží volební kampaň. Vás je celé roky vidět v našich obcích všude a pořád. Proč to děláte?
DK: Já jsem se vždy zajímala o to, jak žijí lidé v okolí končin, kde desítky let žiju. Ale od mého zvolení k tomu přibyl ještě jeden motiv. Strach. Bojím se, abych v té Praze mezi papaláši nezblbla. A tak se snažím být co nejvíce s normálními lidmi. Vím, za koho mluvím a koho v tom Senátě zastupuji. A navíc jsem tu poznala hodně bezva lidí, ke kterým se ráda vracím. I proto zvu své voliče a vaše čtenáře na debatu, který proběhne 13. října od 17 hodin v Plzni na Slovanech v Pizzerii na Mikulášském náměstí.
Skládám vám účty: musíme se spolu bavit
Nezávislá senátorka za obvod č. 7 Plzeň – město, rodinná advokátka Daniela Kovářová završila polovinu svého mandátu – tři roky v Senátě.
Paní senátorko, jak se za tři roky proměnil váš obvod?
DK: Proměnil se. A spíš k horšímu. A nemohou za to lidé, kteří tu žijí. Spíše je to kvůli sociální situaci v celé republice. Ta dopadá nejtvrději právě na spíše venkovské oblasti, které (kromě Slovan) tvoří celý náš obvod. Celé tři roky jezdím křížem krážem od Horažďovic do Letkova, od Plánice do Holýšova nebo od Nalžovských Hor po mé Štěnovice. Vidím, že lidem se žije stále obtížněji, se smutkem pozoruji zavírané obchody a pohostinství i inzeráty na prodej domů a bytů. Jsme daleko od Prahy, kde se politici hádají o témata, která mé voliče pramálo zajímají. U nás je důležitá rodina, práce, plat, který za ni dostáváte, a zda vám stačí na bydlení a základní potřeby, kde si co můžete nakoupit a jak dlouho jedete do práce. Pokud jde o Green Deal, to jsou velkoměstské výmysly. Na vesnici se naprostá většina lidí chová k přírodě ohleduplně a každý předmět používá tak dlouho, jak jen to jde. Na vesnici se žádné jídlo nevyhazuje a každý kousek dřeva ještě můžete k něčemu použít, a tak se schovává pro budoucí časy.
Počátkem října nás čekají parlamentní volby. Co si od nich slibujete?
DK: Lidé jsou nespokojeni se současným vedením země a mají velká očekávání, která ale nejspíš nebudou příliš naplněna, ať volby dopadnout jakkoliv. Tento rozhovor vyjde až po volbách, nicméně žádná vláda nedokáže hned zrušit všechny grýndýlové pitomosti, udělat opět z naší země strojírenskou velmoc a ani odstranit buzeraci, zbytečné právo a byrokracii, kterou jsme na pokyn Bruselu u nás přijali. Přála bych si, abychom se začali aspoň krok za krokem zbavovat zbytečných povinností, které svazují život, podnikání i výstavbu bytů, a přestali pranýřovat odlišné názory pod umělou záminkou, že lidé jsou pod vlivem cizí kampaně (přičemž všudypřítomná probruselská kampaň se tak nějak nepočítá). Ale ono toho všeho spíše přibývá. Lidé přece mají odlišné životy, odlišné zkušenosti a jiné přirozené a legitimní zájmy. A to je v pořádku. To nejhorší, co může jakákoliv vláda dělat, je urážet své občany jen proto, že ji kritizují, že se ptají, že pochybují a že uplatňují vlastní rozum a normální skepsi k velkohubým heslům.
O většině politiků po zvolení člověk už neuslyší, dokud se nepřiblíží volební kampaň. Vás je celé roky vidět v našich obcích všude a pořád. Proč to děláte?
DK: Já jsem se vždy zajímala o to, jak žijí lidé v okolí končin, kde desítky let žiju. Ale od mého zvolení k tomu přibyl ještě jeden motiv. Strach. Bojím se, abych v té Praze mezi papaláši nezblbla. A tak se snažím být co nejvíce s normálními lidmi. Vím, za koho mluvím a koho v tom Senátě zastupuji. A navíc jsem tu poznala hodně bezva lidí, ke kterým se ráda vracím. I proto zvu své voliče a vaše čtenáře na debatu, který proběhne 13. října od 17 hodin v Plzni na Slovanech v Pizzerii na Mikulášském náměstí.
Rozhovor pro Magazín OKO, říjen 2025
Publikováno: 17. 9. 2025