Na jednání pléna Senátu Parlamentu ČR dne 28. srpna 2025 jsme projednávali mj. senátní tisk č. 151 – Zprávu ČNB o výkonu dohledu nad finanční trhem v roce 2024. Podrobně jsem si tuto zprávu přečetla a přítomnému viceguvernérovi ČNB Janu Fraitovi jsem položila tyto dotazy:

Za prvé: Jaká je spolupráce s finanční arbitryní a jak hodnotíte její aktivity.

Za druhé: Ve zprávě postrádám výslovné sdělení, zda při výkonu dohledu v loňském roce byla identifikována taková ustanovení regulatorního rámce, která představují neodůvodněnou regulatorní zátěž nebo nadměrnou byrokratickou zátěž. Můj dotaz zní: Našli jste taková ustanovení a budete iniciovat jejich zrušení či změnu?

Otázka číslo tři: Jak naložíte s přebytkem devizových rezerv? Jsou obrovské, tuším, že jsou 140 miliard dolarů.

Za čtvrté: V návaznosti na aktuální kauzu se ptám: Uvažuje ČNB stále o nákupu kryptoměn?

Otázka číslo pět: V materiálu se o bitcoinech mnoho nedočteme. Nicméně by mě zajímalo, jestli ČNB sleduje aktuální vývoj na kryptoscéně? Vím, že jste se o tom před chvílí maličko zmínil. Ale ptám se proto, že Česká republika je považována na tomto trhu za kryptovelmoc.

A poslední otázka: Jaký mají kryptooperace vliv na nabídku peněz v České republice, tedy na schopnost ČNB regulovat množství peněz v ekonomice? Což má dopad a úzce to souvisí s inflací.

Odpovědi, které jsem na svých šest otázek dostala, byly následující:

Ad 1. „Spolupráce s finanční arbitryní je nebo s finančním arbitrem a arbitryní je dlouhodobě velmi dobrá, s tím, že finanční arbitryně poslouchá Českou národní banku, naslouchá, jak vidíme případy, které se k finanční arbitryni dostanou. Samozřejmě finančním institucím sdělujeme rovněž svůj názor na to, jakým způsobem by měly jednat férově s klienty, aby těch případů nepřibývalo, ale naopak spíše ubývalo.

V loňském roce proběhla určitá debata na téma, do jaké míry by měla finanční arbitryně naslouchat klientům, kteří si v minulosti vzali úvěr, tento úvěr zcela splatili a po letech si vzpomněli na to, že vlastně nebyli správně posouzeni a že chtějí zpátky veškeré úroky. Tady máme názor, že by měla být arbitryně i soudy velmi opatrné, protože tady skutečně může docházet ke zneužívání zákonných ustanovení. Domnívám se, že, jak pozoruji vývoj v posledních měsících, veškeré instituce, které v této věci konají, víceméně směřují názorově stejným směrem.

Ad 2. Pokud jde o ustanovení regulatorního rámce, kterým my zmírňujeme regulatorní zátěž, toto není obsaženo v této zprávě, protože o těchto opatřeních jsme rozhodli v letošním roce a zveřejnili jsme 60 zhruba titulů, kde Česká národní banka buď ruší zbytečné výkazy, nebo některé zbytečné historické povinnosti, které nepovažujeme za podstatné, a zároveň jsme zhruba z toho polovinu opatření představili ministerstvu financí. Ta opatření vyžadují zrušení nebo úpravu vyhlášek či zákonů a budeme je projednávat v dalším období, přičemž ministerstvo na to reaguje vstřícným způsobem a – předpokládám velmi užitečnou spolupráci.

Ad 3. Pokud jde o devizové rezervy, Česká národní banka má na zhruba těch 140 miliard nebo možná ještě více dneska devizových rezerv a z hlediska objemu devizových rezerv na osobu v zemi patříme mezi země s největšími rezervami. Nicméně já tady mohu říci, že jsem

v České národní bance 25 let v různých funkcích a zažil jsem situace, kdy se hovořilo o tom, že máme devizových rezerv hodně, jako v současnosti, ale zažil jsem krizové situace, kdy najednou otočili všichni mezinárodní pozorovatelé o 180 stupňů, a ptali se nás: Nemáte těch rezerv náhodou málo? Já bych tady byl velmi opatrný při prohlašování, že máme nějaké excesivní rezervy, protože při určitém napětí na globálních finančních trzích můžeme za 14 dní skutečně slýchat otázku: Máte těch rezerv dostatečně? Každopádně naše stávající rezervy slouží k tomu, že česká měna patří dlouhodobě mezi nejstabilnější na světě a její stabilita je málokdy zpochybňována.

Ad 4. Pokud jde o nákup kryptoměn, k žádnému vývoji nedošlo. Bankovní rada zadala našemu odbornému aparátu úkol posoudit možnosti investice do bitcoinu, případně podobných digitálních aktiv. Tato analýza je zpracovávána a k žádnému dalšímu jednání zatím nedošlo.

Ad 6. Krypto je velmi heterogenní skupina aktiv a aktivit. Je to stovka různých věcí, které spolu často ani nesouvisí, od čistě technologických věcí po finanční aktiva, až velmi finančně spekulativní aktiva. Je poměrně obtížné o tom hovořit v jednom balíku, protože skutečně mícháme jablka a hrušky. Nicméně samozřejmě, poněvadž je Česká národní banka dohledem nad poskytováním určitých kryptoslužeb a ty subjekty momentálně u nás žádají o licence a my je licencujeme, my ten vývoj podrobně sledujeme. Ano, Česká republika je mezi investory považována za zemi, kde existuje obecná podpora pro tento typ digitálních služeb. Máme podobné vnímání jako Česká republika, jako Švýcarsko nebo některé pobaltské země, takže se dá skutečně konstatovat, že těch žádostí o poskytování kryptoslužeb je v Česku poměrně hodně, možná více, než já osobně bych si přál. Česká národní banka bude muset v dalších týdnech a měsících věnovat velké kapacity na to, abychom ty žádosti posoudili a rozhodli, které subjekty by mohly poskytovat ty služby u nás a které by raději si měly hledat jiné destinace nebo jiné aktivity.

Ad 6. Pokud jde o poslední otázku, jaký vliv mají kryptooperace v současné době na peněžní nabídku, je třeba říci, že v tuto chvíli zcela marginální, protože de facto poskytování formálních kryptoslužeb v České republice ještě nezačalo. Rovněž, i přes velké mediální ohlasy těch aktivit, ani globálně tato aktiva nepředstavují zatím významný objem v celkové světové zásobě. Není to tedy ani zdroj toho, že by odliv peněz z České republiky ukusoval z peněžní zásoby. Jinými slovy, naše peněžní zásoba momentálně roste mezi čtyřmi a pěti procenty ročně a je to tempo, které je rozumné, není ani excesivní, ani nějak podivně nízké. Zatím tato oblast žádný významný dopad nemá.“

Věřím, že mé otázky i odpovědi pana viceguvernéra jsou zajímavé nejen pro mě, ale i pro širší veřejnost.