Vystoupení k ST 147 – nový zákon o kritické infrastruktuře

Vždycky jsem si myslela, že chceme snižovat byrokratickou zátěž.

Vzpomínám si, že jsem v minulé volebním období byla zpravodajkou návrhu zákona, který rušil 2000 obsolentních právních norem. Vláda se tím krokem tehdy velmi pyšnila. Vzpomínáte?

A přesto přijímáme nové zákony.

Ne novely starých zákonů.

Rozšiřujeme naprosto nepřehledný mnohamilionový výčet platných zákonů.

Proč proboha? Mě neuspokojí, že nám to nařídila Evropská unie. To je čirý alibismus.

Máme před sebou návrh zákona o kritické infrastruktuře.

Je to takový nesmysl, že snad ani nejde o to hlasovat proti.

Byl přijat ve Sněmovně v prvním čtení, nikdo proti němu nevystoupil, nikdo proti němu nehlasoval. Má platit naprosto nestandardně okamžitě. 15 dní po vyhlášení.

Já se ostentativně zdržím. Jak můžeme bez diskuse přijímat tak zbytečné zákony?

Podívejme si, co je obsahem tohoto zákona: že státní orgány a instituce mají být bedlivé, mají shromažďovat důležité informace, komunikovat mezi sebou a informace si vyměňovat.

K tomu potřebujeme nový zákon přijatý v prvním čtení?

Cožpak nám nestačí kompetenční zákon?

Stačí otevřít zákon č. 2/1969 Sb., v jehož § 27 čteme:

§ 27

Ministerstva si navzájem vyměňují potřebné informace a podklady. Nižší orgány státní správy jim podávají zprávy a sdělují

údaje, které si příslušná ministerstva vyžadují v rozsahu nezbytně nutném pro plnění svých úkolů.

Tímto tiskem se mění další zákony. Nalezneme v něm skutečné perly. Například

§ 26a krizového zákona:

(1) Při plnění úkolů souvisejících s řešením krizové situace využívá Ministerstvo vnitra údaje z informačního systému zajišťování obrany státu provozovaného podle zvláštního právního předpisu.

(2) Při plnění úkolů obrany státu souvisejících s řešením stavu ohrožení státu nebo válečného stavu využívá Ministerstvo obrany údaje z informačního systému krizového řízení.“

To je třeba dávat do zákonů?

Nebo § 26b

Zabezpečení závaznými geografickými podklady

(1) Orgány krizového řízení využívají při zajištění připravenosti na krizové situace a při jejich řešení jednotné geografické podklady v analogové nebo digitální podobě.

(2) Jednotné geografické podklady musejí pro požadavky součinnosti splňovat zásady interoperability a standardizace všech zainteresovaných orgánů krizového řízení jak v národním, tak i mezinárodním rozsahu.

Vskutku?

Kvůli tomu musí zasedat Senát? Kvůli takovým ustanovením jsme ho zřizovali?

3. 7. 2025


Publikováno: 3. 7. 2025

JUDr. Daniela Kovářová

 
 
 
 


Chraňme normální světJUDr. Daniela Kovářová