Vystoupení k senátnímu tisku 130 – státní podnik na plénu Senátu dne 2. srpna 2023
Co je cílem pozměňovacích návrhů, které schválil Ústavně-právní výbor?
Vypustit z návrhu zákona změnu zákona o rozpočtových pravidlech, která byla do zákona vložena pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně:
Ten změnil zákon o rozpočtových pravidlech tak, aby bylo státním podnikům nemít všechny bankovní účty u České národní banky, čímž se změnil smysl a dopad aktuální novely zákona o rozpočtových pravidlech. Tato novela (ta už účinná) zavedla povinnost státních podniků do 1. dubna 2024 zrušit všechny své dosavadní účty u komerčních poskytovatelů platebních služeb a zřídit nové účty u České národní banky a převést na ně peněžní prostředky z dosavadních účtů.
Změna měla zabránit riskantnímu a spekulativnímu chování státních podniků, které přivedlo do problémů řadu obcí, firem i jednotlivců. A my teď máme podpořit vrácení tohoto riskování zpět?
Druhá změna vyšla vstříc národnímu podniku Budějovický Budvar. Následující věty uvedla do své zprávy senátní legislativa: „Má být nyní postaveno najisto, že peněžní prostředky národního podniku nejsou na rozdíl od peněžních prostředků státního podniku považovány za peněžní prostředky státní pokladny. Čí tedy podle návrhu jsou, to není zcela jasné.“
S konstatováním, že národní podnik není státní podnik, nelze souhlasit, protože tato změna je v rozporu s aktuálním stavem i s právní teorií.
Podle teorie práva dopadá na Budějovický Budvar standardní právní úprava státních podniků s drobnými, zákonem stanovenými výjimkami. Přijetím kritizované změny se Budějovický Budvar dostává mimo právně definovanou oblast a mimo kontrolu státu. Záminkou pro tento nenormální stav jsou známkoprávní spory, ty ale nemůžou být důvodem
pro dnešní situaci, kdy Budvar neplatí ani korunu dividend vlastníkovi svého majetku (státu, potažmo občanům), zisky může jakkoli sám reinvestovat a teprve ze zbytku zaplatit nějaké daně.
Český právní řád totiž specifickou právní úpravu pro národní podniky nemá, národní podnik není zvláštní právní formou. Pouhá skutečnost, že je podnik oficiálně veden jako zástupce právní formy národního podniku, a ne jako státní podnik, z něj nečiní zástupce samostatné právní formy. Národní podniky jsou dnes pouze netransformovaným pozůstatkem dřívější právní úpravy, byť jde o jistou historickou anomálii.
Pokud chce stát situaci Budějovického Budvaru řešit, měl by přistoupit k jeho transformaci. Transformace by byla možná například na příspěvkovou nebo akciovou organizaci, ale nikoliv vyváděním mimo zákonný rámec a už vůbec ne konstatováním, že peněžní prostředky národního podniku nejsou na rozdíl od peněžních prostředků státního podniku považovány za peněžní prostředky státní pokladny.
Stát, kraj, město i obec tu nejsou od toho, aby podnikaly, aby dělaly byznys a s podporou veřejných peněz konkurovaly privátním firmám. Erár tu je pouze a výhradně od toho, aby naplňoval přesně definovaný veřejný zájem, který soukromý sektor naplňovat údajně neumí. My tu pořád máme jakési skanzeny třetí cesty: trochu firma, trochu veřejná instituce. Přitom soukromá a veřejná sféra musí být striktně odděleny. Při rozmazané hranici mezi obojím se ztrácí smysl, účel, záměr, cíl, formy řízení, kontrola majetku a financí.
Tato novela jde ale úplně opačným směrem, než privátní a veřejný sektor jasně oddělovat. Jejím cílem je ještě více rozvázat veřejné moci ruce, aby mohla pronikat do podnikání a konkurenčního boje. Je ale přece nutné postupovat směrem přesně opačným! Veřejný sektor se nesmí chovat jako podnikatelský subjekt. Má plnit veřejné zájmy a jen tak může dostávat peníze daňových poplatníků. Tam, kde aktivity veřejného státu vstupují na půdu byznysu a konkurenčního boje, je nutno přimět stát, aby se těchto aktivit vzdal, přerušil je, prodal je.
Navíc jde o jednorázovou účelovou legislativní změnu, jež má pomoci v prvním případě České poště, kvůli níž vláda tlačí na bleskové
projednání a účinnost zákona, a ve druhém případě Budějovickému Budvaru, na jehož účtech leží značné finanční prostředky.
Na doplnění dodávám, že podle výroční zprávy Budějovického Budvaru za rok 2022 má tento národní podnik nerozdělený tisk 1,2 miliardy korun a k 31. 12. 2022 na běžném účtu 259 milionů a 890 milionů korun na termínovaných vkladech.
Žádám vás proto o podporu návrhu usnesení, který schválil Ústavně-právní výbor.
Děkuji, že jste mě vyslechli a že má slova berete vážně.
Vystoupení k senátnímu tisku 130 – státní podnik na plénu Senátu dne 2. srpna 2023
Co je cílem pozměňovacích návrhů, které schválil Ústavně-právní výbor?
Vypustit z návrhu zákona změnu zákona o rozpočtových pravidlech, která byla do zákona vložena pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně:
Ten změnil zákon o rozpočtových pravidlech tak, aby bylo státním podnikům nemít všechny bankovní účty u České národní banky, čímž se změnil smysl a dopad aktuální novely zákona o rozpočtových pravidlech. Tato novela (ta už účinná) zavedla povinnost státních podniků do 1. dubna 2024 zrušit všechny své dosavadní účty u komerčních poskytovatelů platebních služeb a zřídit nové účty u České národní banky a převést na ně peněžní prostředky z dosavadních účtů.
Změna měla zabránit riskantnímu a spekulativnímu chování státních podniků, které přivedlo do problémů řadu obcí, firem i jednotlivců. A my teď máme podpořit vrácení tohoto riskování zpět?
Druhá změna vyšla vstříc národnímu podniku Budějovický Budvar. Následující věty uvedla do své zprávy senátní legislativa: „Má být nyní postaveno najisto, že peněžní prostředky národního podniku nejsou na rozdíl od peněžních prostředků státního podniku považovány za peněžní prostředky státní pokladny. Čí tedy podle návrhu jsou, to není zcela jasné.“
S konstatováním, že národní podnik není státní podnik, nelze souhlasit, protože tato změna je v rozporu s aktuálním stavem i s právní teorií.
Podle teorie práva dopadá na Budějovický Budvar standardní právní úprava státních podniků s drobnými, zákonem stanovenými výjimkami. Přijetím kritizované změny se Budějovický Budvar dostává mimo právně definovanou oblast a mimo kontrolu státu. Záminkou pro tento nenormální stav jsou známkoprávní spory, ty ale nemůžou být důvodem
pro dnešní situaci, kdy Budvar neplatí ani korunu dividend vlastníkovi svého majetku (státu, potažmo občanům), zisky může jakkoli sám reinvestovat a teprve ze zbytku zaplatit nějaké daně.
Český právní řád totiž specifickou právní úpravu pro národní podniky nemá, národní podnik není zvláštní právní formou. Pouhá skutečnost, že je podnik oficiálně veden jako zástupce právní formy národního podniku, a ne jako státní podnik, z něj nečiní zástupce samostatné právní formy. Národní podniky jsou dnes pouze netransformovaným pozůstatkem dřívější právní úpravy, byť jde o jistou historickou anomálii.
Pokud chce stát situaci Budějovického Budvaru řešit, měl by přistoupit k jeho transformaci. Transformace by byla možná například na příspěvkovou nebo akciovou organizaci, ale nikoliv vyváděním mimo zákonný rámec a už vůbec ne konstatováním, že peněžní prostředky národního podniku nejsou na rozdíl od peněžních prostředků státního podniku považovány za peněžní prostředky státní pokladny.
Stát, kraj, město i obec tu nejsou od toho, aby podnikaly, aby dělaly byznys a s podporou veřejných peněz konkurovaly privátním firmám. Erár tu je pouze a výhradně od toho, aby naplňoval přesně definovaný veřejný zájem, který soukromý sektor naplňovat údajně neumí. My tu pořád máme jakési skanzeny třetí cesty: trochu firma, trochu veřejná instituce. Přitom soukromá a veřejná sféra musí být striktně odděleny. Při rozmazané hranici mezi obojím se ztrácí smysl, účel, záměr, cíl, formy řízení, kontrola majetku a financí.
Tato novela jde ale úplně opačným směrem, než privátní a veřejný sektor jasně oddělovat. Jejím cílem je ještě více rozvázat veřejné moci ruce, aby mohla pronikat do podnikání a konkurenčního boje. Je ale přece nutné postupovat směrem přesně opačným! Veřejný sektor se nesmí chovat jako podnikatelský subjekt. Má plnit veřejné zájmy a jen tak může dostávat peníze daňových poplatníků. Tam, kde aktivity veřejného státu vstupují na půdu byznysu a konkurenčního boje, je nutno přimět stát, aby se těchto aktivit vzdal, přerušil je, prodal je.
Navíc jde o jednorázovou účelovou legislativní změnu, jež má pomoci v prvním případě České poště, kvůli níž vláda tlačí na bleskové
projednání a účinnost zákona, a ve druhém případě Budějovickému Budvaru, na jehož účtech leží značné finanční prostředky.
Na doplnění dodávám, že podle výroční zprávy Budějovického Budvaru za rok 2022 má tento národní podnik nerozdělený tisk 1,2 miliardy korun a k 31. 12. 2022 na běžném účtu 259 milionů a 890 milionů korun na termínovaných vkladech.
Žádám vás proto o podporu návrhu usnesení, který schválil Ústavně-právní výbor.
Děkuji, že jste mě vyslechli a že má slova berete vážně.
Publikováno: 2. 8. 2023